S režimem a fungováním mužských věznic v norském Haldenu, na ostrově Bastøy a v hlavním městě Oslu se přijela ve dnech 15. až 18. dubna seznámit patnáctičlenná skupina z Čech v rámci projektu Vězeňské duchovenské péče (VDP) „Podané ruce mentora“, který financují tzv. Norské fondy. Ve skupině byli kromě duchovních pracovníků a hlavních mentorů také tři ředitelé věznic – Pardubic, Světlé nad Sázavou a Valdic a několik odborných zaměstnanců.
Cílem služební cesty bylo pokračovat ve spolupráci s norskými kaplany, která byla zahájena první návštěvou české výpravy v Norsku před dvěma lety a následnou v roce 2023, kdy přijeli čtyři norští kaplani na prohlídku českých věznic. Jedním z přínosů vzájemné spolupráce byl vznik tzv. Tichého oddílu v pardubické věznici, inspirovaný projektem „Retreat house“ (Útočiště ve vězení) ve věznici se zvýšenou ostrahou v Haldenu na jihovýchodě Norska u hranic se Švédskem. Jedná se o nejmodernější vězení v Norsku s bohatým vybavením.
Výjimečné jsou i přátelské vztahy nejen mezi odsouzenými, ale také s dozorci, a samotný provoz věznice. Dozorci a odsouzení spolu jí u stolu, hrají volejbal či se věnují jiným volnočasovým aktivitám. Podle slov ředitele Are Hoidala jim tento humánní přístup umožňuje s vězni lépe komunikovat a motivovat je k lepšímu životnímu nasměrování.
„Není to lehké, když někomu seberete svobodu. Jestliže udělali něco špatného, musí být potrestáni, ale pořád to jsou lidské bytosti,“ říká a zároveň oceňuje služby duchovních. Tento přístup se odráží i v zařízení cel, které připomínají spíše studentské pokoje. Dává se tu důraz na celkovou estetičnost prostředí a možnost soukromí. Systém vlídného zacházení norská vláda vysvětluje snížením recidivy, která je skutečně v porovnání například s USA či Velkou Británií menší. V Norsku se na dráhu zločinu vrátí 25 % propuštěných, a to v průběhu pěti let, zatímco ve zmiňovaných zemích je to více než polovina trestanců hned v prvním roce na svobodě. U nás je situace ještě horší, za mříže se vrací až 70 % vězňů.
Čeští hosté měli možnost hovořit s několika odsouzenými z Tichého oddílu o důvodech jejich zapojení se do projektu, jehož náplní je pobyt v tichu spojený s programem zaměřeným na sebepoznání a odpuštění a změnu životních postojů. Recidiva lidí z tichého oddílu je dokonce pouhá 2 procenta.
Dalším navštíveným místem byla věznice s nízkým stupněm zabezpečení na ostrově Bastøy. Na ostrov se přítomní dostali trajektem z Mossu do Hortenu a následně vězeňskou přepravní lodí. Svůj trest si zde odpykává zhruba 100 vězňů, kteří zde žijí v malých chatkách a přes den pracují na vězeňské farmě. Ve svém volném čase se mohou věnovat například tenisu, rybaření či jízdě na koni. Mají možnost využívat služeb knihovny či malého obchůdku, kde si mohou nakoupit potraviny, ze kterých si sami vaří. Jednou z dominant na ostrově je i dřevěný kostelík, ve kterém čeští duchovní uspořádali malou bohoslužbu se zamyšlením lektorky tichého oddílu Mirej Ryškové a písní překladatelky z norštiny Michaely Kočnarové.
„V České republice sice nikdy nebudeme mít věznici na ostrově, ale silně oceňuji projevy důvěry zaměstnanců vůči odsouzeným, jejich profesionální přístup je vskutku příkladný a inspirativní,“ chválila nevšední věznici předsedkyně VDP Kristýna Čobanová.
V jedné z nejstarších věznic v Norsku, nacházející se v hlavním městě Oslu, se napravuje téměř 250 mužů. Je zde i specializované oddělení pro drogově závislé s individuálním přístupem. Ředitel věznice představil tři priority při zacházení s odsouzenými. 1. Normalita 2. Dynamická bezpečnost 3. Budování vztahů.
Čeští hosté měli opět možnost s několika odsouzenými promluvit o jejich životním příběhu. Kaplan Harald a jeho kolegyně pohovořili o fungování největší církve v Norsku – Norské církvi (Church of Norway) ve vztahu k vězeňské pastoraci. Jedná se o protestantskou církev. Navázali tak na vězeňské kaplany biskupství Norské církve diecéze Borg ve správním středisku města Fredrichstadu, kteří delegaci z Česka hned po příjezdu přijali. V místním farním společenství popsala diakonka Ann Christin Arneberg Nicolaysen službu farnosti veřejnosti. Významně se zde také podílí na pomoci ukrajinským uprchlíkům.
„Pobyt v Norsku na mne velmi silně zapůsobil, cítila jsem se mezi kaplany a dalšími účastníky velmi dobře. Oceňuji jejich zaujetí pro práci, kterou dělají. Samotná cesta pro mne byla velmi inspirativní a poznatky využiji i ve své práci,“ zhodnotila své dojmy brigádní generálka Monika Myšičková, ředitelka světelské ženské věznice.
Dvouletý projekt VDP Podané ruce mentora pomohl více než 120 vězňům ve 4 věznicích ČR – Vinařice, Odolov, Olomouc, Jiřice. Desítky mentorů a odborných pracovníků se věnovaly odsouzeným připravit se na návrat do společnosti po odpykání si trestu. Záměrem projektu bylo snížit recidivu tím, že propuštěný bude mít k dispozici tzv. mentora, odborného pracovníka, který mu pomůže vést ho správným směrem. Účast klientů v programu byla dobrovolná a zdarma. Koncepci po ukončení projektu – na konci dubna 2024 – bude možné využít k navazujícím činnostem realizovaným například prostřednictvím akreditovaného dobrovolnického programu VDP.
Cesta je součástí projektu Podané ruce mentora podpořeného v rámci Fondy EHP a Norska.
