Projekt Podané ruce mentora je v tuto chvíli již za půlkou. Naprostá většina plánovaných klientů je do projektu zapojena a mentoři ví, jak na to. I o tom jsme minulý týden mluvili na setkání hlavních mentorů v pražské kanceláři VDP. Ale nejen o tom.
Sešli jsme se v kanceláři hlavního kaplana, většina prezenčně, ostatní skrze vzdálené připojení. Přivítali jsme mezi sebou i Jakuba Fraje, našeho finančního manažera. Během trvání projektu došlo ke změně na postu předsedy Vězeňské duchovenské péče. Pavla Zvolánka nahradila naše milá kolegyně Kristýnka Čobanová. To s sebou nese několik formálních změn týkajících se projektu – např. v tom, že se změní poslední podpis na žádostech o sociální výpomoc. Výkonný výbor VDP tyto formální náležitosti projedná na svém nejbližším jednání.
Dalším tématem našeho setkání bylo sdílení o tom, jak se nám vede konkrétní spolupráce s našimi klienty. Zdá se, že všechny nás trápí stejný problém – totiž to, že nadšení a zapálení pro věc během výkonu trestu značně ochabuje po propuštění. Narážíme na to, že projekt počítá s tím, že do jisté míry budeme klienty kontrolovat, zda se jim daří řešit to, co jsme identifikovali jako problém při tvoření individuálního plánu. Naše podobná zkušenost ovšem ukazuje, že zatímco během trestu si klienti uvědomují rizika a stojí o nějakou formu pomoci, po odchodu z vězení je pro ně jednodušší vrátit se ke známým stereotypům. Přesto máme naději, že alespoň části klientů budeme moci ukázat nějakou jinou cestu a že pomoc, kterou jim nabízíme, využijí k novému začátku.
Po roce vidíme, že některé postupy práce by bylo třeba pro případné pokračování projektu definovat jinak, ale že rozhodně má smysl pomáhat. Projekt jako takový hodnotíme jako přínosný a zvažujeme, jak tuto důležitou činnost vykonávat i po jeho skončení.
Přeji nám všem hodně síly, invence i trpělivosti, abychom to dotáhli.
Mgr. Jana Matulíková, projektová manažerka
