V termínu 10. až 14. března 2025 proběhla zahraniční služební cesta do Norska, kterou organizoval spolek Vězeňská duchovenská péče. Cesty se zúčastnilo celkem 18 osob, včetně zástupců Vězeňské služby ČR, Pardubického kraje, statutárního města Pardubic a spolku Komunitní centrum Petrklíč.
Smysl cesty přiblížila předsedkyně Vězeňské duchovenské péče Kristýna Čobanová: „Tato mise byla součástí projektu podpořeného z Norských fondů, jehož cílem je zlepšení podmínek a podpora příslušníků vykonávajících službu ve věznicích. Partnerem projektu je Norská církev, jejíž kaplani ve spolupráci s Norskou vězeňskou službou zajišťovali odborný program v jednotlivých věznicích,“ uvedla Čobanová.
Mezi klíčové body programu patřila návštěva otevřené věznice Bastoy, věznice Halden, reintegračního centra Červeného kříže v Oslu a věznice a Domu na půl cesty v Oslu.
Otevřená věznice Bastoy: Koncept důvěry a odpovědnosti
Věznice Bastoy, nacházející se na ostrově o rozloze 2,6 km² nedaleko Osla, je příkladem otevřeného vězeňského systému. Tento model umožňuje odsouzeným ke konci trestu připravit se na návrat do společnosti za snížené ostrahy. V současnosti zde pobývá přibližně 115 vězňů, kteří mají volný pohyb po ostrově, pracují v zemědělství, lesnictví nebo na opravách budov a mohou dokonce odjíždět za prací na pevninu.
Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického je tento model zajímavý pro český vězeňský systém. „Celý koncept je postavený na maximální důvěře mezi systémem a vězněm. V případě provinění proti pravidlům je vězeň přeřazen zpět do zařízení se zvýšenou ostrahou. Jedním z benefitů je poměrně nízký náklad státu na jednoho vězně s ohledem na jejich pracovní aktivity, ale také nízká recidiva,“ uvedl hejtman.
Věznice Halden: Důstojný výkon trestu jako cesta k reintegraci
Druhým důležitým bodem programu byla návštěva věznice Halden, která je považována za jednu z nejmodernějších v Evropě. Tento komplex, otevřený v roce 2010 za přibližně 4 miliardy českých korun, pojme 252 vězňů a zaměstnává 240 pracovníků, z nichž 40 % tvoří ženy.
Podle náměstka hejtmana Pardubického kraje Pavla Šotoly je v rámci norského systému podstatný také pravidelný kontakt s rodinou. „Kromě standardních návštěv a telefonických hovorů mají vězni, při plnění podmínek, možnost strávit většinou jednu noc v samostatném objektu společně se svými rodinami. Toto je učí být i ve vězení dobrými otci, připravenými na život mimo věznici. Na druhou stranu norský vězeňský systém nezná v ženských věznicích oddíl pro matku s dítětem, což například ve Světlé nad Sázavou funguje již poměrně dlouhou dobu. Toto je jeden z parametrů, který je pro některé z norských kolegů inspirativní,“ řekl Šotola.
Reintegrační centrum Červeného kříže v Oslu
Další zajímavou inspirací bylo reintegrační centrum Červeného kříže, které pomáhá propuštěným vězňům při jejich návratu do společnosti. Klíčovou roli zde hraje propojení sociálního podniku ve formě bistra a opravny kol, školského zařízení, poradenského centra a pobočky probační služby. Na podpoře propuštěných se podílí i dobrovolníci, kteří již v době před propuštěním působí jako mentoři svých klientů. Ročně zde pomoc získá přibližně 500 bývalých vězňů.
„Podpora vězně před a po propuštění je klíčová pro snižování recidivy, což potvrdil i mentorský projekt, který jsme pilotovali v předcházejícím projektu ve spolupráci se čtyřmi věznicemi. Zapojení dobrovolníků a možnost vězně pokračovat ve vzdělávání jsou užitečné nástroje, které bychom mohli aplikovat i v českém prostředí,“ uvedl Jakub Fraj, předseda spolku Komunitní centrum Petrklíč, který nyní ve spolupráci s Věznicí Pardubice a Vězeňskou duchovenskou péčí pilotuje mentorský program na dalším místě.
Vazební věznice Oslo a Dům na půl cesty
Uprostřed městské zástavby v Oslu je umístěna věznice z poloviny 19. století, která bude v následujících dvou letech kompletně přebudována s cílem vytvořit větší prostor pro vycházky a doprovodný program. Právě zde nám byl představen program SEB, který cílí na podporu příslušníků po vážných incidentech. Jeho součástí je strukturovaná skupinová reflexe ihned po incidentu následovaná individuální podporou nadřízeného a případně psychologů. Cílem programu je podpořit duševní zdraví zaměstnanců pracujících ve vězeňství.
Navštívili jsme i Dům na půl cesty, jehož provoz je součástí vězeňské služby. Tento dům je také součástí městské zástavby a sídlí v přízemí jednoho bytového domu. Takových zařízení je celkem sedm a slouží pro podporu odsouzených připravujících se na propuštění. Režim umožňuje vyšší míru vycházek a také docházení do zaměstnání mimo prostory věznice.
Závěr
Cesta do Norska přinesla cennou inspiraci pro český vězeňský systém a přiblížila norský systém péče o odsouzené i 5 zástupcům příslušníků z Věznice Heřmanice a Věznice Karviná.
Zástupce hlavního kaplana Vězeňské služby ČR a místopředseda Vězeňské duchovenské péče Pavel Zvolánek cestu považuje za inspirativní. „Hlavními přínosy norského modelu jsou důvěra ve vězně, podpora jejich odpovědnosti, vzdělávání a systematická pomoc při jejich návratu do společnosti,“ shrnul Zvolánek.
Celé jednání proběhlo v přátelské atmosféře a věříme, že přínosy norské inspirace pomohou přispět k dalším pozitivním změnám v českém vězeňství.
