Ze života mentora II.

Je neděle dopoledne a já jsem na cestě za jedním ze svých klientů, pro kterého jsem v projektu mentorkou. Jde o klienta, který byl před pár měsíci propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. S klientem jsem začala spolupracovat již půl roku před jeho propuštěním, kdy jsem za ním jezdila 
do věznice a dnes už se spolu setkáváme ve skutečném světě venku – ,,na svobodě“. Hovoříme spolu 
o životě, problémech, se kterými se potkává, radostech a starostech a vlastně o všem, o čem sám mluvit chce a potřebuje. Řešíme spolu situace, na které nechce být sám a chce se o ně podělit. Sedíme spolu v kavárně, na lavičce nebo se jen tak procházíme městem a pořád mluvíme. Z části jsem také navázala kontakt s klientovou rodinou, o které rád mluví. 

Po těch pár měsících se už celkem známe, a tak je vidět, co dokáže čas. Zpočátku jsem si zrovna u tohoto klienta, nebyla jistá, co by mu mentoring mohl nabídnout, ačkoli prvotní potřeby klienta byly úplně jiné. Vůbec jsem nevěděla, co bude po výstupu, zda jeho zájem o spolupráci přes projekt bude trvat i nadále, ale dnes už mohu říct, že pro nás oba to je určitě velká a nová zkušenost. S klientskou prací mám několikaletou zkušenost, ale v roli mentora jsem se ocitla poprvé a je to pro mě také výstupem z mé komfortní zóny. Najednou je to jenom o tom být člověkem, který naslouchá. 

Mnohdy se setkávám s reakci lidí, že vlastně tomu vůbec nerozumí, proč jsem si vybrala osoby s trestní minulosti. Ptají se mě, proč jim obětuješ svůj čas? A já jen odpovídám, že jsem už od mala byla vedena k tomu, že každý z nás si zaslouží druhou šanci a pomocnou ruku. A já jsem ochotná tu svoji podat bez toho, abych soudila. Každý z nás dělá chyby a je jen na daném člověku, jestli se dokáže ze svých chyb poučit či nikoli. Selhat můžeme všichni – vždycky. Dělám to ráda, učím se novým situacím, poznávám u toho nové lidi, kteří častokrát nemají nikoho jiného, kdo by zde pro ně byl, vyslechl je nebo jim třeba jenom řekl svůj názor, když si nejsou jistý a podal jim pomocnou ruku v tom, že jim ozřejmí věci, kterým v životě nerozumí. 

Zatím nemohu posoudit, jak moc úspěšný náš projekt bude, jelikož jsme teprve v polovině, ale jsem si jistá, že se určitě najde někdo, komu třeba Váš zájem, zpráva, telefonát či informace, kterou někomu dáte, může nejenom zlepšit den, ale třeba i správně nasměrovat jeho další konání. Věřím, že po tom všem, budu mít alespoň dobrý pocit, že jsem tady pro člověka, který to v danou chvíli potřeboval, byla a mohla na tomto světě udělat kousek dobra. Nezapomínejme na to, že každý z nás má právo na nový začátek.