V pátek 14. 4. 2023 jsme se sešli s kolegy hlavními mentory, finančním manažerem Jakubem Frajem a předsedou Vězeňské duchovenské péče Pavlem Zvolánkem. Obsahem našeho jednání byla průběžná kontrola čerpání peněz z norských fondů. Jakub Fraj upozornil na to, že zatím čerpáme méně peněz, než kolik můžeme skutečně utratit. Ale jsme právě v polovině projektu a většina klientů bude opouštět výkon trestu, takže se navýší některé položky dost významně – vzrostou jistě částky na cestovné a také se dá předpokládat více žádostí o pomoc ze sociálního fondu. 

Z našeho setkání vyplynulo několik úkolů – do pátku 21. 4. 2024 provést odhad čerpání cestovného na další rok, dále odhadnout kolik pracovního času můžeme věnovat našim klientům do konce projektu a také kolik času ještě bude třeba na práci sociálních pracovníků. 

Projednali jsme také formální náležitosti žádostí o proplacení cestovních náhrad. Žadatelé, kteří použijí své vozidlo, vyplní standardní cestovní příkaz a doloží k tomu kopii technického průkazu vozidla. Je třeba používat vozidlo, které je v osobním vlastnictví, rozhodně ne služební vozidlo. Je možné dohodnout se s účetní na paušální částce za ujetý kilometr. Tento návrh bude ještě projednán později. Jako jednodušší varianta se jeví cestování hromadnou dopravou a k proplacení dodat jízdenku. Cesty vozidlem bude schvalovat předseda VDP, manažerka projektu a hlavní mentor. 

Žádosti o poskytnutí pomoci ze sociálního fondu budou mít také jasné náležitosti – žádost je ke stažení na disku. Schvalovat je bude předseda VDP a Finanční manažer Jakub Fraj. Není možné dávat peníze do ruky klientům, ale můžeme proplatit v odůvodněných případech faktury nebo doložené účty. 

Setkání proběhlo opět v kanceláři hlavního kaplana a předsedy Vězeňské duchovenské péče. V mírné většině jsme se sešli osobně, ti vzdálení pak byli připojeni přes chat. Diskutovali jsme intenzivně a konstruktivně. Nechybělo malé občerstvení, abychom to vydrželi. 

Těšíme se na další setkání v květnu, kdy budeme opět hodnotit průběh projektu.

Ve čtvrtek 2. února 2023 jsme se sešli v kanceláři Vězeňské duchovenské péče a hlavního kaplana na Generálním ředitelství VS, abychom v rámci projektového týmu zhodnotili dosavadní činnost. Kromě šesti zástupců zapojených věznic se k nám připojil předseda VDP Pavel Zvolánek a finanční manažer projektu Jakub Fraj.

Shodli jsme se, že projekt nás samotné velmi obohacuje spoustou dobrých a zajímavých informací o možnostech pomoci, kterou nabízejí mnohé státní i nestátní subjekty, o kterých jsme dříve možná ani neslyšeli. Také se sami díky tomu můžeme dále vzdělávat, což posunuje nejen nás, ale je to určitě dobré pro případné další klienty, kteří se z časových důvodů nevejdou do našeho probíhajícího projektu.

Práce se nám daří se střídavými úspěchy. Oproti prvotním představám, že si budeme moci klienty do programu vybírat, se dostáváme spíše do situace, že jsme rádi, že se najde někdo, kdo pomoc potřebuje, a zároveň je alespoň minimální šance, že v projektu vydrží do konce. Jako problém vidím to, že lidé opouštějící věznici mají problém s tím, že by měli být dále pod dohledem, byť minimálním, a že jsou impulzivní a mají problém se rozhodovat a vytrvat. Plánujeme spolupracovat s kolegy z ostatních věznic, aby ze svých klientů zkusili vybrat ty, kdo se vrací do okolí Jiřic, Odolova, Olomouce a Vinařic a mohli jsme tak využít síť mentorů, kterou jsme v rámci projektu vytvořili.

Projekt hodnotíme jako mimořádně užitečný a byli bychom rádi, kdyby v nějaké formě pokračoval i dále. Rádi bychom naše zkušenosti nabídli i do ostatních věznic, abychom alespoň některým vracejícím se na svobodu pomohli začít nově a lépe. Recidiva je v naší zemi pořád velmi vysoká a pokud bychom mohli přispět ke změně, uděláme to rádi. 

Zároveň jsme začali plánovat podzimní návštěvu našich norských partnerů, které chceme seznámit se systémem českého vězeňství a průběhem našeho projektu.

Mgr. Jana Matulíková, projektová manažerka a sociální pracovnice Věznice Vinařice

Projekt Podané ruce mentora realizuje Vězeňská duchovenská péče za podpory Norských fondů na celkem 4 věznicích.

Věznice Vinařice má svá specifika. Je tu příliš mnoho smutku a lidských tragédií. Obyvatelé věznice mají za sebou nešťastné dětství, závislosti, gangy, násilí, kriminalitu, která se stala jejich životním stylem, činy spáchané v afektu. Vinařice jako by byly zahaleny mraky beznaděje a rezignace. Těch, kdo v potemnělých zdech „Vinárny“ neopustili vizi nových začátku, není mnoho. Přesto zde pulzuje duchovní život. Skupiny odsouzených se pravidelně scházejí v kapli, s kaplany a dobrovolníky vedou osobní rozhovory, otevírají se pastoraci. Čtou Písmo, rozjímají na Božím Slovem, společně se modlí. Znějí zde křesťanské písně za doprovodu kytary. Do pochmurné vězeňské atmosféry vstupuje Bůh.

Sem také vstoupil i mentoring, jehož podstatou je podpořit ty, kdo se chystají opustit brány kriminálu a začít znovu venku, kde se všechno změnilo, na svobodě, jejíž chuť a vůni zapomněli, které se obávají. Kam půjdou? Nikoho nemají, a pokud ano, vazby se zpřetrhaly. Co budou dělat? Nic neumějí, do školy nechodili, nikde nepracovali. Je vůbec šance žít normální, plnohodnotný život?

I vinařičtí mentoři se zavázali odsouzeným, kteří o to stojí a dostávají statut klientů, pomoci v krocích, vedoucích k pracovnímu uplatnění, důstojnému bydlení, řešení dluhů a opravě zničených vztahů či navázání vztahů nových, kvalitních. K tomu patří spirituální podpora, protože je to Pán Bůh, kdo je nápomocen i tam, kde lidské síly selhávají.

Vinařice jsou na klienty v porovnání s jinými věznicemi poměrně skoupé. Většina dotázaných účast v projektu odmítá, pochopitelně, když vědí, že přijetí mentoringu znamená přijetí odpovědnosti, osobní nasazení, psaní dopisů do institucí, mapování minulosti, sebereflexi, rozhodnutí vyjít ze zaběhaných, byť nepěkných vězeňských pořádků. Přesto takoví klienty jsou – nyní jich máme deset.

Tři z nich začínají po propuštění z výkonu trestu venku, jeden již 6 měsíců pracuje (perlička – práce jako nová zkušenosti jej tak vykolejila, že si způsobil po prvním týdnu zranění, ale je zpět v práci a v průběžném kontaktu s mentorem). Další klient byl v únoru propuštěn „na půlku“, má začít léčbou. Jeden klient odešel na podzim na sever, tady si nejsme situací úplně jisti. Dva klienti odcházejí na jaře 2023 – do SM a SČ kraje. Vnímáme jejich nervozitu, nejistotu, podaří se vše? Vezmou mě do práce? Nezůstanu sám? Zvládnu odmítat návykové látky? Dokážu postavit se pokušení zkontaktovat staré „kamarády“, přestože vím, že by to byla zkratka přímo do propasti? Perspektivní klient z mentoringu odešel, protože měl o něm vlastní představy. To jsou rizika.

Má pomoc smysl i tam, kde se jeví jako marná? Kde vlastně mentoring začíná a končí? Jak klienta podchytit, namotivovat, udržet a pak „propustit“, aby svůj život žil sám, tam, kde bude už jen on jednat a rozhodovat se… takové otázky si nás pět vinařických mentorů musí položit a vyřešit si je.

Vstupujeme do druhého roku projektu, začínáme s těmi, kdo se nově zapojili a působí jako nadějní klienti. Modlíme se, aby naše práce nebyla povrchní a na papíře, leckdy se i trápíme, s klienty totiž navazujeme vztahy důvěry a práce se stává osobním zaujetím, plným emocí. Jsme na ni vděčni, navzdory stránkám méně povzbudivým, což může být i přístup zaměstnanců věznice. Jsme vděční za nové zkušenosti, za úžasnou spolupráci s azylovými domy, pracovními agenturami, neziskovkami jako například Rubikon, za nové pohledy na ty, kdo selhali a opakovaně selhávají a sedí v kriminále. Uvědomujeme si, že téměř jistě přijdou zklamání. Ale naděje zůstává, a tak pokračujeme… děkujeme.

Bc. Michaela Kočnarová, DiS., hlavní mentorka Věznice Vinařice

Projekt Podané ruce mentora realizuje Vězeňská duchovenská péče za podpory Norských fondů na celkem 4 věznicích.

Mentoři projektu Podané ruce mentora zapsaného spolku Vězeňská duchovenská péče při práci s odsouzenými velice často narážejí na téma dluhů. 

Zadluženost je u mnohých klientů tak vysoká, že se nelze divit, že svou situaci vnímají jako bezvýchodnou, před dluhy zavírají oči a rezignují. Právě tento přístup je ale často přivede zpět do výkonu trestu. Úkolem mentora není nahradit odbornou pomoc dluhových poraden, nýbrž poskytnout správné informace a povzbudit k aktivnímu přístupu.

25. 1. 2023 se pod vedenim zkušeného lektora a odborníka Petra Schneedorflera z organizace Lighthouse uskutečnilo školení mentorů na téma dluhů a finanční gramotnosti zaměřené právě na osoby s trestní minulostí. Dozvěděli jsme se mnoho podstatných informací podepřených zkušenostmi z praxe. Školení nám dodalo naději, že řešení se pro ty, kteří se zodpovědně snaží vést svůj život, vždy najde. Podstatné je postavit se dluhům čelem, začít je řešit a neutíkat do tzv. šedé zóny.

Díky, bylo to skvělé a příjemné setkání, které, jak věříme, přinese našim klientům dobré plody.

Mgr. Kristýna Čobanová, sociální pracovnice Věznice Jiřice

Projekt Podané ruce mentora realizuje Vězeňská duchovenská péče za podpory Norských fondů na celkem 4 věznicích.

Ve Vazební věznici Olomouc vstoupil projekt „Podané ruce mentora“ do druhého roku svého působení. Ve výborné spolupráci se speciální pedagožkou a zároveň koordinátorkou projektu za vazební věznici Mgr. Petrou Nepožitkovou a s podporou vedení vazební věznice, se projekt velice dobře rozběhl a funguje. Za necelých deset měsíců od zahájení se zkušený tým osmi mentorů, odborné pracovnice projektu a hlavního mentora pro olomouckou skupinu věnuje již 24 klientům, kteří o projekt projevili zájem a vstoupili do něj.

První dva klienti již brzy úspěšně dokončí své zapojení se do projektu. Oběma se podařilo překlenout docela obtížné a rozhodující období po svém propuštění na svobodu a v současné době si našli práci v zahraničí. Za svoji účast v projektu a mentorskou podporu jsou opravdu vděčni. Jiní byli teprve nedávno propuštěni na svobodu.

Ne vše se ale vždy podaří. Několik málo klientů se po propuštění již neozvalo, někteří byli přemístěni do jiné věznice. Specifikem olomoucké části projektu je to, že téměř všichni klienti, kteří do projektu „Podané ruce mentora“ vstoupili, žádají soud o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Skutečnost, že není znám přesný termín jejich výstupu z vězení, může jejich účast v projektu zkomplikovat. V případě nevyhovění těmto žádostem se může stát, že nesplní časové podmínky projektu.

Z tohoto důvodu osobně seznámil hlavní mentor Mgr. Otto Broch s obsahem a záměry projektu pracovnici Probační a mediační služby v Olomouci Mgr. Zuzanu Antlovou a především soudce Okresního soudu v Olomouci, kteří mají projednávání žádosti odsouzených o podmíněné propuštění na svobodu na starost. Všem se projekt velmi líbil a podpořili ho. V několika případech byla účast klienta v projektu i jedním z důvodů, proč okresní soud jeho žádosti vyhověl. Zde patří veliké poděkování všem mentorům, kteří se obětavě do projektu zapojili. Zprvu různorodá skupina se stala velice kompaktní a dobře spolupracující. Tvoří ji nejen sociální pracovnice, ale i studentky a také farář i bývalý odsouzený. Pravidelné společné setkání mentorů, předávání si zkušeností a vzájemná informovanost, jsou nedílnou součástí profesní přípravy.

Všichni zúčastnění, ať už se jedná o klienty, mentory, pracovníky věznice, nebo soudce okresního soudu, vidí v projektu „Podané ruce mentora“ veliký potenciál. Nejdůležitější ale je samotná účinnost projektu a dobrý start v životě na svobodě. 

Mgr. Otto Broch, hlavní mentor Věznice Olomouc

Projekt Podané ruce mentora realizuje Vězeňská duchovenská péče za podpory Norských fondů na celkem 4 věznicích.

Proškolení mentoři se v květnu pustili do práce. S nadšením, pokorou, odhodláním. A také s touhou přispět svým umem a nasloucháním k tomu, aby byli vězni připraveni na své propuštění, a především, aby svou „svobodu“ dobře zvládli.  Někteří opustí brány věznice poprvé, jiní už těch začátků po propuštění zažili mnoho. Zažili opakovaná selhání, rezignaci, návrat do svých vyjetých kolejí. Nyní však někteří dospěli k tomu, že potřebují pomoc, a jsou vděčni za to, že nebudou na život na svobodě sami. 

V jiřické věznici v současné době pomáhá téměř dvacítce odsouzeným 7 mentorek. Půl roku před propuštěním za nimi každý měsíc alespoň 1x jezdí, věnují jim svůj čas a hledají řešení jejich problémů. Společně. Nic za ně nedělají. Snaží se je co nejvíce zplnomocnit a dávat jim sebedůvěru. Probírají s nimi otázky týkající se např. bydlení, práce, dluhů, závislostí, vztahů, psychického zdraví. Nabízejí jim i duchovní podporu. Když chtějí. Témat je mnoho. Času by bylo třeba víc. 

Jsem v projektu v roli odborného sociálního pracovníka. Společně s hlavním mentorem – kaplanem věznice – oslovujeme odsouzené, kteří mají půl roku do propuštění a projekt jim představujeme. U těch, kteří projeví zájem o zařazení do projektu, zjišťuji motivaci a vyhodnocuji rizika. 

Dělám vstupní rozhovory se zájemci o vstup do projektu a sestavujeme individuální plán. Již jsem jich realizovala kolem čtyřicítky. Hovořím s odsouzenými, kteří sedí pár měsíců, ale také s těmi, kteří mají za sebou mnoho let. Zaráží mě, že mnozí z nich nemají vůbec nic připraveného na výstup, nemají žádné pozitivní podněty, aktivity, nerozvíjí se, jen pasivně čekají a spoléhají na to, že to venku „nějak daj.“ Jsou odděleni od společnosti – ta je v této chvíli od nich chráněna, odpykávají si svůj zasloužený trest, ale nenapravují se, stojí na místě nebo hůře – spíš nasávají jen to nejhorší. Jednou však téměř všechny pustí a mohou se stát našimi sousedy. O to více si uvědomuji, jak je práce mentorů důležitá.

Mentor jako takový může být pro lidi ve výkonu trestu i jediným přítelem. Člověkem, se kterým odsouzený může sdílet své starosti, obavy ale i přání, čeho by chtěli po propuštění dosáhnout. 

Každý klient má svůj příběh, který by často vydal na knihu. Jedním z klientů, který se snaží prát se svou mnohaletou závislostí na drogách, je i Vojta. Vojtovi se za dobré chování podařilo dostat do tzv. Otevřené věznice. Otevřená věznice funguje hned vedle věznice, odsouzení jsou zde vedeni k zodpovědnosti, učí se normálnímu způsobu života a pracují mimo věznici. Pečují zde také o zvířata.   Vojta se ve věznici zabývá výcvikem nových vodících psů v rámci projektu Tlapka v dlani (*2019). Má zhruba 10 měsíců na to, aby čtyřnohé přátelé socializoval a naučil je základní povely. O Vojtovi psali i v novinách, koukněte zde: Vězni z Jiřic vychovají další psy pro nevidomé. Projekt Tlapka v dlani má úspěch.

Zatím je propuštěn na svobodu jen jeden z našich klientů. S mentorkou zůstává nadále v kontaktu. Brzy začnou opouštět brány věznice i další. Děláme maximum pro to, aby v započaté spolupráci nadále pokračovali, ale jsme realisté a uvědomujeme si, že ne vždy to bude zalité sluncem. Pravděpodobně i někteří zmizí. Stejně máme naději a věříme, že tato forma pomoci je smysluplná. 

Mgr. Kristýna Čobanová, sociální pracovnice Věznice Jiřice

Projekt Podané ruce mentora realizuje Vězeňská duchovenská péče za podpory Norských fondů na celkem 4 věznicích.

Od 1. května 2022 byl ve Vazební věznici Olomouc zahájen projekt z oblasti postpenitenciární péče „Podané ruce mentora“, který je zaměřen na podporu a pomoc vězněným osobám před jejich propuštěním z výkonu trestu a doprovázení při jejich pobytu na svobodě. Projekt, který vznikl za podpory Norských fondů, je realizován prostřednictvím zapsaného spolku Vězeňská duchovenská péče. Kromě Vazební věznice Olomouc jsou do něj zapojeny také Věznice Odolov, Jiřice a Vinařice.

Tým školených mentorů ve spolupráci s určenými odbornými zaměstnanci navštěvuje odsouzené půl roku před jejich propuštěním na svobodu a dalšího půl roku jsou jednotliví mentoři se svými klienty dále v kontaktu. Hlavní pilíře této spolupráce spočívají v podpoře a doprovázení v oblasti zaměstnávání, financí, rodinných vztahů, bydlení, ale i psychické a spirituální. V průběhu dvou let bude do tohoto projektu zapojeno v každé věznici na 30 odsouzených.

Cílem projektu „Podané ruce mentora“ je tedy pomoc propuštěným z výkonu trestu, kteří se musí vypořádat  s mnoha překážkami a tento přechod a svůj život na svobodě zvládnout. Je to pro každého z nich velice náročné období, které sebou nese největší rizika možné recidivy. Díky dobré spolupráci a podpoře, kterou tento projekt ve Vazební věznici Olomouc má, může tak pomoci lidem, kteří by museli tuto situaci zvládnout sami.

Mgr. Otto Broch, hlavní mentor Věznice Olomouc

Projekt Podané ruce mentora realizuje Vězeňská duchovenská péče za podpory Norských fondů na celkem 4 věznicích.

Šestičlenná výprava z Čech odjela v pondělí 9. května sbírat zkušenosti a inspiraci z oblasti vězeňství do Norska, a to za účelem úspěšné realizace projektu s názvem Podané ruce mentora. Projekt vytvořil spolek Vězeňská duchovenská péče a od začátku května s podporou tzv. Norských fondů se uskutečňuje ve čtyřech věznicích v ČR. Za spolek se poznávací mise účastní předseda Pavel Zvolánek a místopředsedkyně Kristýna Čobanová, za Vězeňskou službu ČR ředitel odboru výkonu vazby a trestu Pavel Horák a kaplani dvou dotčených věznic, Jana Matulíková z Vinařic a David Smetana z Odolova, a šestým účastníkem je projektový manažer Jakub Fraj.

V rámci plánovaného pětidenního programu se čeští zástupci již setkali s několika kaplany v norských věznicích, církevní biskupkou i českým velvyslancem v Oslu. Součástí vzájemného předávání zkušeností byla prohlídka dvou věznic a domu na půli cesty, kde je možné část trestu také vykonávat. O norském systému vězeňství a úloze neziskových organizací v procesu výkonu trestu, přípravy na propuštění a adaptaci na nové prostředí na svobodě se vedla diskuse na ředitelství vězeňské služby.

„Zjišťujeme, že norské vězeňství je zaměřené na velmi individuální přístup, důstojnost a důvěru. A dle statistik se jim tento přístup vyplácí. Nicméně celý proces je o dost nákladnější než u nás,“ řekl Jakub Fraj.

V pátek 13. května, poslední den před odjezdem nazpět do Čech, čeká výpravu ještě návštěva jedné věznice a bude možné se přímo v terénu seznámit s metodami práce několika organizací, které se věnují odsouzeným.

Členové pracovních týmů, kteří vstoupili do projektu financovaného z tzv. Norských fondů s názvem Podané ruce mentora, se setkali v Praze ve sborovém domě Církve bratrské v Soukenické ulici k jednání, školení a vzájemné koordinaci.

Projekt realizuje spolek Vězeňská duchovenská péče ve čtyřech věznicích – Odolov, Jiřice, Vinařice a Olomouc. Jeho cílem je pomoci připravit odsouzené na výstup z vězení a následné jejich doprovázení po propuštění na svobodu. Každý ze zapojených odsouzených bude mít svého mentora.

Mentoři a odborní pracovníci si během školení předávali zkušenosti a vyslechli tři přednášky lektorů. O prostředí věznic, bezpečnostních standardech, odborných zaměstnancích a praktických zkušenostech, s kterými se mentoři mohou potkat, přednášel ředitel odboru výkonu vazby a trestu na Generálním ředitelství Vězeňské služby ČR Pavel Horák. Jeho kolegyně, psycholožka s dlouholetými zkušenostmi z brněnské věznice Soňa Haluzová, představila přítomným možná rizika chování odsouzených mužů i žen a přiblížila, jak s nimi pracovat.

Po přednášce jiřického kaplana Pavla Porochnavce o zaměstnávání osob s kriminální minulostí se i ostatní přítomní vězeňští kaplani podělili o zkušenosti s odsouzenými, ve kterých shodně zazníval důraz na lidské doprovázení a zájem o druhého.

Seminář byl ukončen závěrečným testem a předseda pořádajícího spolku VDP Pavel Zvolánek společně s koordinátorkou projektu Janou Matulíkovou předali všem jeho absolventům certifikát.

„Školení mělo pomoci účastníkům lépe porozumět záměru a cílům projektu, ale především posílit jejich sebedůvěru pro nelehký úkol, který je čeká. Věřím, že se to podařilo,“ zhodnotila setkání Kristýna Čobanová, místopředsedkyně VDP.

Minulý týden proběhla porada projektového týmu se zástupci týmů z jednotlivých věznic. Společně jsme se zabývali systémem komunikace a nutnou administrativní zátěží s ohledem na vzdálenost jednotlivých věznic. Rozhodli jsme se, že půjdeme cestou sdílení dokumentů elektronickou cestou skrze Google Workspace, který má Vězeňská duchovenská péče od Google zdarma.

Také jsme finalizovali strukturu společné části školení mentorů, které proběhne v Praze na konci dubna.

Školení mentorů projektu „Podané ruce mentora“

Program:

9,15 – 9,45 – registrace, káva

9,45 – 10,30 – zahájení školení, úvodní slova (Pavel Zvolánek, Jana Matulíková, Kristýna Čobanová), představení jednotlivých týmů na věznicích (všichni)

10,30 – 12,00 – 1. přednáška „Úvod do vězeňství“

Přednášející: Plk. PhDr. Pavel Horák, Ph.D. – ředitel odboru výkonu vazby a trestu VS ČR

12,00 – 12,45 oběd

12,45 – 14,15 – 2. přednáška „Klienti projektu“

Přednášející: PhDr. Soňa Haluzová – vězeňský psycholog (GŘ VS ČR)

14,15 – 14,30 přestávka, káva

14,30 – 14,50 – 3. přednáška „Pomoc při hledání zaměstnání“

Přednášející: P. Mgr. Pavel Porochnavec, vězeňský kaplan z Jiřic

15,00 – 15,45 – 4. přednáška „Práce se zadluženými klienty, finanční gramotnost“

Přednášející: David Šmejkal, Poradna při finanční tísni, o.p.s.

15,45 – 17,00 – zkouška, nastavení spolupráce na věznicích, podpisy smluv, rozdání certifikátů, závěr